Objevuj s Kapkou: Fotografie, města a cestování: Letní Dolomity

Středa a čtvrtek státní svátek, to si říká o dovolenou v pátek a vyrazit někam na prodloužený víkend. A taky že ano! Rozhodování bylo poměrně rychlý, Dolomity nás loni tak uchvátily, že jsme si řekli, že se tam každý rok alespoň jednou podíváme Takže balíme a jedem, letní Dolomity volají!

První ráno v Dolomitech u jezera Limides

Nechtělo se nám jet na noc, takže jsme vyrazili ve středu brzo ráno a měli jsme tak jedno pozdní odpoledne, tři celé dny a kousek neděle. Jako první zastávku jsme zvolili Passo di Falzarego. Loni jsme tam byli u jezera Limides, a tak jsme si řekli, že odpoledne strávíme tam, případně podle nálady vyrazíme na Cinque Torri a na jednom z těhle míst přespíme ve stanu. No jo, nápad sice dobrej, ale moc jsme do toho nezakalkulovali počasí. Když jsme si u jezera vybrali místo, kde bychom mohli postavit stan, tak se přihnaly hodně nepěkný mraky a mi radši vzali nohy na ramena a vydali se zpět k autu. Lehce promočený jsme se rozhodli, že tuhle noc strávíme v autě.

Kiwi si užíval místní přírodu

Nad Lagazuoi se začal zatahovat

Pak se do Falzarega přihnal Mordor

Předpověď se vůbec nezlepšovala a my jsme byli už téměř rozhodnutý, že z Dolomit utečeme za hezčím počasím. Naštěstí jsme tak neudělali a už ráno se nám Dolomity odměnily a u jezera Limides nás přivítal nádherný východ slunce. U jezera jsme chvíli poseděli, posnídali a vyrazili na Pratto Piazza.

Ráno nebylo po dešti ani památky

Klidná hladina jezera Limides

Sluníčko se dralo ven ze všech sil

Ještě jeden pohled na jezero z ptačí perspektivy

Pratto Piazza je jedno z méně známých míst Dolomit a jak je tomu zvykem, tak se sem dá dojít z několika míst. My jako výchozí bod zvolili studánku u silnice SS51, kde je i menší parkoviště a vyrazili po turistické cestě číslo 37. První část trasy vede souběžně s cyklostezkou a není tolik záživná, ale jakmile vyjdete z lesa, tak se Vám nabídnou krásné výhled až k chatě Dürrensteinhütte. Odtud pak máte dvě možnosti, kam pokračovat. Buď se vydáte na náročnější výšlap na vrchol Dürrenstein nebo, jako my, si dáte poklidnou cestu na Strudelkopf. Z tohohle vrcholu je krásný výhled na všechny strany a v dáli je vidět i Tre Cime. Bohužel nás chytal silná oblačnost a Tre Cime se nám neukázalo. Nebylo času nazbyt, protože se zase blížil déšť, a tak jsme se stejnou cestou vydali zpět k autu.

Cestou k Dürensteinhütte narazíte i na menší vodopády

Zapózovat musela i Kiwi

Pratto Piazza v plné kráse

Výhledy jsou zde opravdu nádherné.

Tyhle mraky nakonec vodu přinesly

Kiwi odpčívající

Pózovačka u schovaného Tre Cime

Kiwi miluje Dolomity

Z parkoviště pod Pratto Piazza jsme se vydali k jezeru Antorno, abychom tu přespali a ráno se mohli vypravit na Tre Cime. Ráno už nás vyhnalo hezké počasí, tak jsme se sbalili a vyrazili posnídat pod skalnatý masiv. Tenhle den jsme zvolili jako odpočinkový, a hlavně jsme si sem šli pro jednu fotku. Loni v červnu jsme se tu zasnoubili a letos si odtud odnášíme fotku s ultrazvukem. 😊 Když jsme měli nafoceno, tak už jen lehli a skoro celý den jsme se kochali výhledy.

Večerní focení u jezera Antorno

Pak už ráno těsně pod Tre Cime

Tohle bude naše tradiční Dolomití fotka

Jeden z mých nejoblíbenějších pohledů v Dolomitech - Cadinini di Misurina

Snad pokaždé mě překvapivý ta majestátnost

Odpočinek byl potřeba

Občas se na fotce ukážu i já

Skalní flóra

Jako noclehárnu, nebo jak mi říkáme pětihvězdu, jsme na další noc zvolili Passo Giau, naše nejoblíbenější místo z Dolomit. I přesto, že to zprvu nevypadlo, tak jsme tu chytli nádherný západ slunce a snad ještě hezčí východ, který nám zpříjemnily místní kravičky.

Tradiční pohled z Passo Giau

Úžasné barvy

Poslední paprsky dopadající na místní serpentiny

Když jsme při východu slunce dosnídali, bylo na čase se přesunout do dalšího, velmi známého, průsmyku – Tre Croci. Tohle passo je známé hlavně kvůli jezeru Sorapis, ke kterému se odtud jde. My se ale z přeplněného parkoviště vydali na úplně druhou stranu a bylo to skvělé rozhodnutí. Za celý den jsme tu potkali úplné minimu lidí, osvěžili jsme se v ledové řece, doplnili tekutiny, a i Kiwi si přišla na své, když se mohla vykoupat v jezírku Son Forca pod chatou Rifugio Son Forca. Cesta sem je docela stoupák, ale výhled na průsmyk rozhodně stojí za to. Když navíc budete pokračovat po cestě 205 dostanete se k jeskyni, kterou když prolezte, tak se Vám naskytne nádherný pohled na Cortinu d’Ampezzo, jako z málokterého místa v Dolomitech. Když jsme se dokochali, tak jsme se zase stejnou cestou vrátili zpět.